• Program Erasmus+ podporuje mezinárodní mobility vysokoškolských studentů a zaměstnanců. Cílem je podpořit profesionální rozvoj osob pracujících v oblasti vzdělávání a podpořit studenty v úsilí osvojit si schopnosti, které přispějí k jejich osobnímu rozvoji a zvýší jejich zaměstnatelnost.
• Studenti Bc, Mgr. nebo Ph.D. studijních oborů získají stipendium na krytí nákladů spojených s pobytem na partnerské zahraniční univerzitě.
• Délka pobytu – 3–12 měsíců.
• Studium v zahraničí je plně uznáno jako řádná součást studia na domácí instituci (Learning Agreement, Transcript of Records).
• Studenti neplatí žádné poplatky za výuku, registraci, zkoušky, přístup do knihoven a laboratoří atd. Studenti musí mít trvalý pobyt ve vysílající zemi, která je zapojena do LLP.

Na zahraniční studijní pobyt v rámci programu Erasmus+ mohou studenti vyjet na celkem 12 měsíců v průběhu bakalářského, magisterského i doktorského studijního programu. Výběrová řízení pro následující akademický rok jsou vyhlašována v lednu předchozího roku a studenti se na ně hlásí prostřednictvím elektronické databáze erasmusplus.upol.cz. Podrobnější informace o programu Erasmus+ pro vyjíždějící i přijíždějící studenty najdete zde.

Máte-li jakýkoli dotaz, neváhejte se obrátit na koordinátory Mgr. Janu Kořínkovou, Ph.D. (jana.korinkova@upol.cz – anglický jazyk) nebo Mgr. Jana Kubicu, Ph.D (jan.kubica@upol.cz – německý jazyk).

Aktuální nabídku studijních pobytů Erasmus+ naleznete zde.

I přesto, že můj Erasmus probíhal v době koronavirové, dal mi spoustu poznatků a zkušeností. Myslím, že je to přínos do života každého studenta. Pokud studujete jazyky, není nic lepšího než si vyzkoušet mluvit naostro. Bála jsem se pobytu v jiné zemi, jazykové a kulturní bariéry. Nakonec jsem měla štěstí na německou spolubydlící na kolejích. Takže jsem svoji němčinu mohla procvičovat perfektně.

Určitě si vyhledejte ubytování na studentských kolejích se sdílenými prostory (minimálně kuchyňkou), pak budete mít možnost poznat studenty z celé Evropy, pokud budete mít štěstí tak i světa. 
Získala jsem nezávislost, o všechno jsem se musela starat sama. Nikdo za vás nic nezaplatí, neuvaří ani nenakoupí.

Nejdůležitější je si vybrat co nejvíce předmětů, které se vám kryjí abyste nestudovali potom 2 vysoké školy na jednou. To je hodně práce navíc!

Adéla Wittassková

Ahoj čtenáři, ráda bych se s Tebou podělila o svou zkušenost s výjezdem v rámci Erasmu+ do Lotyšska. Jednalo se již o můj druhý Erasmus a stejně jako ten první byl i tento neuvěřitelná jízda a zkušenost, kterou bych všem vřele doporučila. Konkrétně jsem byla v Rize, která jako hlavní město nabízí studentům veliké množství možností, jak využít svůj volný čas. Navíc je zde skvěle fungující ESN, které Ti na začátku v rámci různých aktivit a událostí pro Erasmáky pomůže se socializovat a sehnat parťáky, se kterými svůj nezapomenutelný semestr v zahraničí můžeš prožít.

Co se týče obav ohledně studia v cizím jazyce, tak se bát nemusíš. V zahraničí bývají k Erasmákům učitelé většinou vstřícní. Tedy taková je aspoň moje zkušenost s vyučujícími na University of Latvia. Lotyšsko je fajn i v tom, že je to výborný výchozí bod pro další cesty do zahraničí. Z mé zkušenosti mohu doporučit výlet do Laponska za severní polární kruh, do Estonska za kulturou nebo do Litvy, která Ti doplní cestovatelský seznam o další pobaltskou zemi. V případě jakýchkoliv dotazů se na mě neváhej obrátit – schmidova.eva@gmail.com. A už se nerozhoduj a přihlášku si podej, protože Ti můžu garantovat, že toho určitě nebudeš litovat, protože ty zážitky a kamarády Ti už nikdo nevezme.

Eva Schmidová

Přestože byl letošní rok k cestování a setkávání se s novými lidmi poměrně neúprosný, radost z pobytu na Erasmu to mně, a snad ani mým kolegům, nezkazilo. Během prvních týdnů, kdy byla situace příznivá, jsme uspořádali několik společných večerů i celodenních výletů a užívali si krásného podzimního počasí. Příroda, ať už linecké parky nebo podhůří Alp, nám byla k dispozici i v době, kdy už setkávání větších skupin nebylo možné. 

Linz a potažmo celé Rakousko si mě získalo především svou překrásnou přírodou a čistotou. Myslím si, že je to skvělá možnost pro ty, kteří buď jako já chtějí pracovat na svých schopnostech v německém jazyce, nebo se necítí na odlet do dalekých zemí. Zároveň možnost poznat jiný vzdělávací systém a budoucí učitele z jiných zemí považuji za velmi přínosnou a inspirativní pro budoucí pedagogickou praxi.

Co se týče projektu Erasmus+ jako takového, vnímám jej jako skvělou příležitost a něco, co opravdu dokáže měnit lidem pohled na svět. Rozhodnutí odjet na několik měsíců do cizí země sice vyžaduje spoustu odvahy, ale zaručí obrovskou životní zkušenost a spoustu zážitků, které vám už nikdo nemůže vzít. Po několika měsících se pak dost možná ocitnete v situaci, kdy se z neznámých lidí z různých zemí stane vaše druhá rodina a z jakési tečky na mapě váš druhý domov.

Kamila Krejčí

Na Erasmus za severní polární kruh jsem se dostala spíše díky náhodě, štěstí v neštěstí, a spontánnímu rozhodnutí. Vypsané druhé kolo výběrového řízení mi vnuklo myšlenku „proč to prostě nezkusit?“ a v seznamu chybějící anglofonní země mě navedly vycestovat směrem za krásami skandinávské přírody. Díky nevelkému zájmu na našem pracovišti jsem byla okamžitě vybrána a kolotoč papírování začal. Než jsem se nadála, vše bylo díky vstřícnosti zaměstnanců UP vyřízeno a já (necelé tři měsíce po rozhodnutí na semestr „vypadnout“) mávala rodině na nádraží.
Během šesti měsíců jsem zažila polární noc, polární záři i polární den.  K srdci mi přirostlo úplně cizí místo a cizí lidé. Během zkouškového jsem si udělala výlet na Lofoty, kde jsem si splnila své cestovatelské sny. Zakusila jsem skvělého norského vzdělávacího systému a zažila ty nejlepší přednášky o literatuře a filozofické semináře o Shakespearovi (ze všech poznámek doteď ještě čerpám). Brigáda v kavárně mi zajistila blízký kontakt nejen s Nory, ale i s turisty, takže jsem si na chvilku připadala dokonce jako místní, když jsem rozdávala rady.
Není týdne, kdy bych si na Bodoe nevzpomněla. Nechala jsem tam půl roku života, který zaručil, že i někde za polárním kruhem je místo, kde se cítím jako doma. Proto vždycky, všude a všem říkám: „Jestli aspoň trochu můžete, jeďte na Erasmus! Je to sice zážitek k nezaplacení, ale je to zážitek, který vám už nikdo nevezme.“

Dalimila Macáková

V lednu 2020 jsem vyrazil na Erasmus do Madridu do Španělska, aniž bych tušil, co si tento rok připravil pro lidstvo. I přesto byl Erasmus jeden z nejpřínosnějších zážitků mého života. Rozhodně to nebyla jen jedna velká párty, ale každý problém a každá situace, co jsem musel řešit, mě posunuly dopředu. Ať už to bylo shánění bydlení, zařizování si lítačky do MHD, zorientování se ve škole nebo zjištění, že španělsky neumím vůbec nic (i když jsem byl přesvědčený o opaku). Všechny problémy jsem ale byl (někdy ke svému vlastnímu překvapení) schopen vyřešit a Erasmus si opravdu užít. Potkal jsem tam hodně skvělých lidí a zjistil, že vysoké školy tak fungují hodně jinak než u nás. Jakýkoliv kontakt s cizími kulturami a zvyky mě neuvěřitelně obohatil. Je to něco, co člověk z pohodlí Česka nemá šanci zažít. Erasmus vřele doporučuji všem. Je to snad nejlepší způsob osobního rozvoje, i když někde musí člověk vystoupit ze své komfortní tak daleko, až vlastně zapomene, kde dřív bývala.

Kryštof Bezdíček

Letní semestr ve 4. ročníku jsem strávila na univerzitě v malém polském městě Nysa, kde jsem studovala obor Anglická filologie. Přínosy mého Erasmu shrnu do tří oblastí – rozhled, sebepoznání a vděčnost.

Přestože jsem byla jenom v Polsku, semestr jsem strávila s mnoha cizinci, kteří obohatili můj malí český svět. Nejvíc to byli Kosovci, Ukrajinci, Turci a Indové. Zjistila jsem například, že jako Čech vůbec nevím, co mám – rodiště v Schengenském prostoru. Většina z těchto národností nemůže volně cestovat, do některých zemí komplikovaně, do některých vůbec. Díky tomu jsem pochopila, proč ti Turci pořád někam lítali. Získat možnost navštívit západní Evropu se mnohým celý život nepoštěstí. Ve spojení se zkušenostmi Kosovců s válkou v raném věku jsem poznala, že můj český klidný život není žádnou samozřejmostí a začala jsem za to být daleko víc vděčná.

Další oblastí rozhledu byla vysoká škola – jiný, a přísnější přístup a vysoká náročnost mi zajistila splněný cíl – na Erasmus jsem se totiž jela hlavně učit. A taky poznat sama sebe. Chtěla jsem zjistit, jestli se o sebe dokážu postarat. A taky jsem chtěla objevit, jaká jsem mimo svůj sociální kontext. Toho se mi také dostalo dost. Je fajn být někde chvíli úplně sám, člověk se pozná z jiné strany. Dostane se do situací, do kterých by se v Čechách nedostal, a díky tomu zjistí, čeho je schopen. Například zjistíte, jak jste tolerantní, nebo co vás štve. Obě dvě věci zjistíte spolubydlením s lidmi, které si nevyberete :). Objevila jsem mnoho cenného, třeba to, že přátelé si člověk může udělat všude – v jakékoli zemi a v jakékoli situaci, záleží jen na postoji.

Můj Erasmus byl sociální, učící a poznávací, jak sebe, lidí, tak i prostředí, kultury a jazyka. A zjistila jsem do té doby nepředstavitelné – že bych dokázala žít v cizí zemi. Erasmus pro mě byl jednoznačně přínosný životní krok.

Lenka Nosková