Katedra technické a informační výchovy vydala poměrně ojedinělou odbornou publikaci zaměřenou na rozvoj dnes velmi diskutovaného a žádaného informatického myšlení u žáků a studentů. Publikace s názvem Computational Thinking and How to Develop It in the Educational Process byla vydána v anglickém jazyce a aspiruje také na zařazení do mezinárodní databáze WoS.
Dynamický vývoj informačních a komunikačních technologií, včetně jejich zavádění do vzdělávání, přináší nové nároky na žáky a učitele informačních předmětů, kteří musí být připraveni na vývoj v této oblasti reagovat. Jedním z takto vzešlých požadavků je rozvoj informatického myšlení žáků jako nedílná součást kompetencí, které musí ovládat v kontextu současné informační společnosti. Monografie autorů Milana Klementa, Tomáše Dragona a Lucie Bryndové se pokouší přinést odpovědi na některé z otázek směřujících k rozsahu, ve kterém mohou být kompetence žáků a studentů v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení rozvíjeny, a k tomu, jak jsou použité přístupy a metody vnímány učiteli informačních předmětů. Autorský tým ve svém výzkumu hledal odpovědi na stále naléhavější otázky, které potřebují být položeny v kontextu plánované implementace Digitální Vzdělávací Strategie 2020, kde jedním pilířů nadcházející změny v obsahu informačních předmětů je zahrnutí tematických celků zaměřených na algoritmizaci a programování.
Jedním z největších přínosů jmenované publikace i z hlediska praxe je právě aktuálnost tématu. „Jednou z významných výzev dnešního školství, mimo řešení problémů spojených s pandemickou situací, je i inovace obsahu vzdělávání. Tyto inovace se samozřejmě týkají i výuky informatiky, kdy hlavní podstatou je rozvoj takzvaného informatického myšlení. Naše publikace tento pojem nejen analyzuje, ale také poskytuje odpovědi na otázky, jak takto orientovanou výuku realizovat s co nejlepším efektem,“ uvádí jeden z autorů Milan Klement.
Zároveň Milan Klement přibližuje koncept informatického myšlení a jeho přesah mimo informační výchovu: „Rozvoj informatického myšlení je v současnosti zdůrazňován a postupně proniká do výuky informatiky na všech stupních vzdělávání, a to v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání. Školy ale nejsou na tento nový vzdělávací obsah zcela připraveny a hledají cesty, jak ve dvouletém přechodném období inovovat výuku směrem k rozvoji informatického myšlení. Informatické myšlení je, zjednodušeně řečeno, schopnost myslet jako informatik při řešení problémů. Je důležité zdůraznit, že rozvoj informatického myšlení neznamená jen programování, související kompetence může uplatnit každý, a nejen profesionální informatik. Snažíme se tak pomocí prezentovaných výzkumů a jejich výsledků bourat určité ‚bariéry‘ v myšlení učitelů a ukazovat jim cestu, tak trošku v duchu hesla ‚nebojme se informatického myšlení‘.“
Během výzkumu identifikoval autorský tým zajímavý rozpor: „Zjistili jsme, že více než polovina učitelů informatiky chápe a přijímá potřebu inovace kurikula informatiky, a to i směrem k zařazení tematického celku algoritmizace a programování, na kterém je rozvoj informatického myšlení postaven. Jenže ti stejní učitelé přiznávají poměrně dosti nízkou úroveň zkušeností s takto zaměřenou výukou, kdy téměř polovina z nich uvedla, že žádnou takovou zkušenost nemá. Toto je rozpor současnosti, na jehož odstranění je potřeba se zaměřit a hledat cest, jak učitelům informatiky pomoci a tím zlepšit i kvalitu jejich výuky,“ dodává Milan Klement.
Více než dvousetstránkovou monografii vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého na sklonku roku 2020.