Trienále SEFO – celým názvem Trienále současné středoevropské kultury a umění je novým formátem, který Muzeum umění Olomouc připravuje v rámci programu Středoevropského fóra (SEFO) poprvé pro rok 2020. Jeho cílem je dále rozvíjet zájem instituce o tento geograficky i významově nestálý region. Trienále je tematicky zaměřené, orientované na město a otevřené partnerům, mezi které patří Galerie Caesar, Univerzita Palackého, Academia film Olomouc (AFO), Divadelní Flora Olomouc či Ekologické dny Olomouc (EDO). Trienále současného středoevropského umění SEFO 2021 nese název Universum. Trienále SEFO 2021 je tvořeno více či méně statickými expozicemi a sérií programů, které variují téma poznávání a organizace lidského spektra. Součástí trienále je i výstava Všední krize v Galerii Caesar na Horním náměstí. Prostor Galerie Caesar bude pro jeho účely adaptován dvojím způsobem – na klidové zázemí kinosálu (ve spolupráci s PAF) a expoziční prostor. Mezi vystavujícími třetí části výstavy Všední krize 3, otevřené od 21. září do 24. října, je i Magdalena A. Turzová, olomoucká malířka a pedagožka působící na katedře výtvarné výchovy. Dalšími autory, jejichž díla můžete na výstavě vidět jsou Jan Krtička, který rovněž v minulosti na katedře působil, Jakub Čuška a Jiří Sedlák.
Z průvodního textu k kurátora výstavy Martina Fišra: "Každá krize by měla jednou skončit. Po vzoru řeckého dramatu se nabízí nějaká možnost řešení nebo obrat vedoucí k rozuzlení. Všední krize neskončí katarzí, ale snad ani katastrofou. Všední krize je moment, kdy žádná krize úplně nekončí a krize se dokonce už ani nestřídají. V každém momentu si můžeme vybírat z nekonečné nabídky různě zásadních krizí. Na druhou stranu, stejně jako jsou krize všudypřítomné a existují jedna vedle druhé, tak vedle nich stále existuje běžný život. Na krize můžeme poklidně zapomenout, ignorovat je, smést je pod koberec."
Ve třetí části projektu Všední krize se představí tři umělci a jedna umělkyně, kteří jsou nějak spojeni s Olomoucí. Téma krize jako takové pro ně není motivem. Jejich tvorba však mnohdy podvědomě koliduje se současnou situací. Všední krizi zřejmě nejvíce definují nejistota a obtížně popsatelná neutěšenost. Většina vystavených děl by se dala zařadit do "kovidového období" – tedy vznikala v době probíhající pandemie a neustálého nuceného sociálního distancu. Nedostatek reálného společenského života, který se vlivem restrikcí v podstatě přesunul na sociální sítě, někomu prospěl, druzí jej naopak protrpěli.
Jan Krtička (*1979) připravil pro Galerii Caesar audioinstalaci, obsahující nahrávky z míst v krajině, bez slyšitelných stop lidské činnosti. Pro návštěvníky galerie situované v úplném centru hlučného města připravil kontakt s tichem lesa. Magdalena A. Turzová (*1978), Jakub Čuška (*1989) a Jiří Sedlák (*1985) představují obrazy z poslední doby. Návštěvníci a návštěvnice si mohou odpovědět na kurátorovu řečnickou otázku, zda ve vystavených dílech převáží životní nejistota nebo autoři vytěžili ze dvou let sociálních prázdnin prostor pro větší rozvinutí vlastních témat?
Text vznikl s využitím anotace výstavy na webu Galerie Caesar a anotace projektu Trienále SEFO na webu Muzea moderního umění.
