V úterý 14. 5. 2019, v rámci programu Dnů vědy a umění 2019, jsme v původní aule fakulty přivítali významného hosta – prof. Tomáše Janíka, proděkana pro vědu a akademické záležitosti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, šéfa Institutu školního vzdělávání, přítele naší fakulty (je členem naší vědecké rady) a především velkého popularizátora pedagogiky a otázek školství.
Účelem jeho návštěvy byla přednáška s besedou, na níž představil svou novou publikaci O škole, učitelství a pedagogice, která se od celé řady jeho odborných publikací poněkud vymyká, a to svou formou. Jde totiž o "výběr z nedělních krasořečí", tedy o výběr z jeho blogu, na kterém se autor během loňských prázdnin věnoval právě otázkám školství.
Ve své přednášce Tomáš Janík prezentoval ideu blogu, pojem krasořeč a její východiska a následně představil několik z těchto krasořečí. Hovořil o všudypřítomné pedagogice (vzdělávací politika a strategie vzdělávání se často stávají předmětem celospolečenské diskuze), o způsobech, jakým jsou školy často vykreslovány (například jako muzea nepotřebných pokladů, odtržená od reality, místa nezáživného biflování, válečné prostory, ve kterých jde o život nebo jako shromaždiště lidí, kteří by se jinde neuplatnili) v kontrastu s tím, jak by měly být vykreslovány – tedy jako místa zápalu, nadšení a touhy po vědění, po hledání něčeho, co nás bude přesahovat (škola je odvozena od slova scholé, tedy od prázdna, volného času, od něčeho nevšedního, co nás přesahuje).
Zmíněno bylo také srovnání se "školou života". Lekce, které nám život poskytuje jsou víceméně příležitostné a náhodné, nemají edukační záměr, příp. jen nahodilý, nemají metodu a formu, nejde tedy o vzdělávání v pravém smyslu.
Profesor Janík se zabýval také alternativními přístupy, které mají svůj prapůvod v pocitu odcizení, sociálního chladu, tlaku na výkon. Odezvou je hledání nové výchovy i proměna způsobu života. Reforma života měla pedagogický rozměr, nakolik šlo o obrat k dítěti. Přednášející vidí v dnešní době jistou paralelu k tomuto pocitu odlidštění v digitalizaci, nebo v tom, že je někdy škola ovládána rukou trhu. Což někdy může vést až k paradoxnímu “vyvedení mimo školu”, "odškolštění". Škola je tak často podle něj problematizována, někdy až znevažována, klade se na ni velký nárok na vyřešení celospolečenských problémů.
Nicméně bychom měli pěstovat pedagogický optimismus, vidět příležitosti a výzvy. Tím, že je pedagogika přítomna v celospolečenské diskuzi, může nastolovat témata a uchopovat je. Školy (a učitelé) by měly být připraveny na změny a měly by jim být otevřeny. Povinná školní docházka pozdvihla úroveň celé společnosti, ruku v ruce s tím jde i profesní příprava budoucích učitelů, která byla přesunuta na univerzity a akademicky ukotvena. Zdůraznil, že škola má široký dosah, nejen na žáky a jejich rodiny, ale i na celou komunitu.
Celá přednáška byla streamována jako živé vysílání na facebookovou stránku fakulty, kde je i nyní ke zhlédnutí, a následná diskuze tak byla přístupná i těm, kteří nemohli být přímo v sále. Řada dotazů byla vznesena právě online, prostřednictvím komentářů pod videem, hostovi přetlumočena a ním zodpovězena.
Na závěr si zájemci mohli novou knihu zakoupit a nechat autorem podepsat. Organizátoři akce v čele s proděkankou Šobáňovu ještě jednou děkují hostovi za zajímavou a podnětnou akci a věří, že nebyla poslední svého druhu na naší fakultě.
