Hodnocení kvality v rámci každého semestru je důležitou součástí běhu akademického roku. Na pedagogické fakultě bude hodnocení kvality výuky probíhat již jen do 20. 12. 2019. Přestože se jedná o pravidelnou součást semestru, studentky a studenti občas mívají zábrany zapojit se do hodnocení – a někdy panují kolem evaluace i určité nejasnosti. Proto jsme se rozhodli vyzpovídat doc. PhDr. Milana Klementa, Ph.D., vedoucího Centra informačních a vzdělávacích technologií, který je na pedagogické fakultě zodpovědný za průběh evaluace a její administraci.
Pane docente, jsou studenti dobře informováni o tom, co je to evaluace a k čemu slouží? Obracejí se na Vás s dotazy a nejasnostmi?
„Myslím, že studenti jsou informováni dobře, to ale neznamená, že se všichni do hodnocení kvality výuky zapojí. Se studenty komunikuji zejména v případě, pokud se jim něco na evaluaci líbí, či spíše nelíbí. Někdy ale kladou i konkrétní otázky, například stran termínů ukončení evaluace a možností dodatečného hodnocení. Velice mě těší fakt, že se studenti ptají a že je hodnocení kvality zaujalo. Ještě raději jsem, když se do ní aktivně zapojují.“
Jak je to tedy s termíny hodnocení a možností evaluace i během zkouškového období?
„Z technického hlediska můžeme jistě hodnocení ukončovat i později, než jsou stanovené termíny (nyní je deadline 10. 5. 2019), akademický senát ale již dříve nastínil dva důvody, proč je vhodnější hodnocení ukončovat před zahájením zkouškového období. První důvod je čistě „technický“ (přelom ZS a LS) a druhý je snaha zajistit nezávislost výsledku hodnocení studenta na průběhu jeho zkoušení. Je ale důležité ještě připomenout, že hodnocení probíhá na půdorysu tzv. rozvrhových akcí a zdánlivě jednoduché dělení semestrů ne vždy platí. Některé předměty jsou totiž nastaveny tak, že výuka probíhá v rámci zimního i letního semestru. Podle počtu jednotlivých rozvrhových akcí je potom systém automaticky zařazuje do hodnocení pro zimní, nebo letní semestr. V rámci letního semestru tedy proběhne hodnocení předmětů v tomto semestru rozvrhovaných, ale studenti musejí mít možnost ohodnotit i předměty částečně vyučované v zimním semestru.“
Obracejí se na Vás studenti i s nějakými konkrétními náměty?
„Ano, jistě. Studenti se například ptali, zda by hodnocení nebylo vhodné provádět po ročnících – a ne po semestrech. Zvláště někteří studenti kombinovaného studia mi psali, že by to mělo své opodstatnění právě kvůli zmíněným přesahům výuky do obou semestrů.“
A jak je to tedy s touto možností?
„Jestli hodnotit jednotlivé semestry, či celé ročníky, bylo opakovaně diskutováno na mnoha fórech (AS PdF, PK UP, kolegium děkanky apod.) a vždy se došlo k závěru, že je vhodnější hodnotit jednotlivé semestry, neboť existuje větší pravděpodobnost, že si student lépe vzpomene na všechny potřebné atributy výuky. Existovala totiž obava, že student si jistě vzpomene na výuku konanou v letním semestru (pokud by se hodnotilo až po uzavření výuky za letní semestr), ale na výuku v rámci semestru zimního by již mohli pozapomenout. Nu a pak jsou tu absolventské ročníky: ty by neměly možnost hodnotit, protože vždy končí dříve. Hodnocení vyučujících by také mohla zkreslit examinace realizovaná v průběhu zkouškového období po zimním semestru. Takže třeba student, který je u zkoušky neúspěšný, by pak negativně hodnotil samotnou výuku – což by asi nebylo úplně optimální. Toto jsou jen některé z argumentů, na jejichž základě byl zvolen stávající model hodnocení (tzn. každý semestr zvlášť a bez zkouškového období).“
Píšou Vám studenti také přímo o kvalitě výuky a nebo se dotazují jen na technický průběh hodnocení?
„Ano, občas si vyměňujeme i několik e-mailů a vzpomínám si třeba na to, že někteří například litují toho, že hodnocení „zaspali“ a že nemohou zpětně ohodnotit své oblíbené pedagogy. Někteří nad hodnocením přemýšlejí hodně do hloubky a naše – poměrně jednoduchá – podoba evaluačního dotazníku je motivuje i k podrobnějšímu hodnocení. Někteří dokonce uvažují i nad tím, že sepíší podrobnější evaluaci i mimo nastavený systém a termíny, třeba až po ukončení bakalářského studia. Nás velmi těší, když studenti k hodnocení přistupují zodpovědně a když si uvědomují, co je jeho smyslem. Jde o důležitou zpětnou vazbu fakultě a učitelům, jíž se na několika úrovních zabýváme s jediným cílem: udržovat a zvyšovat kvalitu výuky na fakultě.“
Bývají studenti i kritičtí?
„Já mohu hovořit hlavně o případných kritických reakcích na systém evaluace, méně už o reakcích na pojetí evaluačního formuláře a na samotnou výuku. Těmi se zabývají v prvé řadě vedoucí kateder a ústavů a vedení fakulty. Jak už jsem uvedl, studenti se vyjadřují hlavně k termínům ukončování hodnocení, resp. k tomu, že se evaluace uzavírá už před koncem semestru. Někteří studenti mi například psali, že se „charakter“ učitele, jeho ochota a podobně projevují právě až ve zkouškovém období. Někteří zmiňují obavu, že by kvůli svému názoru předmět nemuseli úspěšně ukončit. To souvisí s důležitým tématem anonymity hodnocení. Stále se totiž objevují obavy, že evaluace anonymní není. Někteří studenti občas píšou, že slibujeme anonymitu, kterou nejsme schopni zajistit.“
A můžete studentům anonymitu skutečně zajistit? Co když je například studentů ve skupině jen malý počet a obávají se, že jejich případné kritické hodnocení bude spojeno s jejich osobou?
„Za anonymitou hodnocení si opravdu stojím a chtěl bych studenty ujistit, že hodnocení je systémovými opatřeními skutečně naprosto anonymní. Znamená to, že nikdo – ani vyučující, vedoucí pracoviště, děkan, dokonce ani já jako administrátor databáze – není schopen spojit konkrétní hodnocení s konkrétním studentem. Po odeslání dotazníku jsou totiž všechny osobní údaje o studentovi, ročníku jeho studia i studovaném oboru či oborech vymazány na úrovni databáze. Hodnocení studentů je tak plně anonymizováno. Chápu, že v případě menšího počtu studentů na předmětu může jistá obava panovat, ale systém skutečně anonymizuje veškerá data týkající se autora hodnocení. Ani komentáře studentů nejsou nikterak označeny jménem, ročníkem či kombinací, a proto je opravdu nikdo nemůže spojit s konkrétním studentem. I když je studentů „na předmětu“ méně, obavu by mít neměli. Jde totiž o celou „kulturu“ hodnocení – a já jsem přesvědčen, že většina vyučujících dnes bere případnou kritiku jako důležitou zpětnou vazbu vedoucí k zamyšlení a zkvalitňování. Také vedení fakulty takto k evaluaci přistupuje – a studenty chceme k hodnocení motivovat. A pokud se někde skutečně vyskytuje problém, kde jinde než v systému evaluace na něj upozornit? Ostatně dosud jsem se nesetkal s tím, že by například kritizovaný pedagog studentům nějak odplácel. A studenti se rozhodně nebojí být kritičtí – i když těch kladných ohlasů je rovněž velké množství.“
Na závěr rozhovoru bych se ráda zeptala, zda můžete ze své pozice sledovat nějaký přínos evaluace za dobu jejího fungování.
„Způsob a obsah hodnocení prošel za minulé čtyři roky velkými proměnami, které vždy směřovaly k tomu, abychom jej co nejvíce objektivizovali, ale také zpříjemnili. Do těchto debat se aktivně zapojovali nejen senátoři, pedagogové, ale i studenti, což bylo a je velice důležité a přínosné. Postupně byl tedy upravován nejen vlastní hodnoticí dotazník, ale byly prováděny i úpravy na vlastním modulu ve STAGu. Jeho využití se podařilo podpořit také mobilní aplikací, která umožňuje hodnotit takřka „odkudkoliv“. Jistě je ale i do budoucna co zlepšovat, a proto rádi vítáme podněty a návrhy na další vylepšování, které nám moc pomáhají a inspirují nás. Na základě těchto podnětných debat se dospělo k aktuální podobě evaluací, byť určitě chápu, že nemusí vyhovovat všem. Takový už je ale život. Velice rád bych také – za sebe osobně i za vedení fakulty – poděkoval nejen za všechna pozitivní, ale i za negativní hodnocení, neboť všechna v důsledku přispívají ke zvyšování kvality výuky na naší fakultě, což je hlavní cíl a smysl prováděných evaluací.“
Děkuji Vám za rozhovor.
Rozhovor vedla Petra Šobáňová.