Často se říká, že matematika nepatří u žáků k populárním předmětům. Podle Radky Dofkové, vedoucí katedry matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, však toto tradované tvrzení nemusí platit vždy. Výuka tohoto předmětu totiž za poslední desetiletí zaznamenala hodně proměn. Jedno však zůstává neměnné. Didaktička matematiky zdůrazňuje, že velkou roli v tom, zda si žák matematiku oblíbí či ne, sehrává učitel.
„Podíváte-li se do výuky matematiky v první nebo druhé třídě základní školy, zjistíte, že žáci počítají rádi. Baví je to. Matematické úlohy vnímají jako výzvu,“ říká Radka Dofková. Matematika jako taková podle ní žáky dokonce většinou přitahuje. „Hrát si a u toho přemýšlet žáky baví. A když jim učitel dokáže učivo dobře zprostředkovat, není třeba přemýšlet o jakékoliv vnější motivaci,“ dodává.
Jakýsi zlom pak podle ní nastupuje u starších žáků. „Spousta studií se dnes snaží přijít na to, kdy se tak děje a co změnu ve vnímání matematiky vlastně způsobuje. Je jasné, že svou roli sehrává obsah učiva, který na druhém stupni základních škol a dále na středních školách doznává změn. Matematika bez provázání na konkrétní život totiž začíná být dospívajícím žákům méně srozumitelná a nastává tak chvíle, kdy je potřeba hledat jiné podněty a stimulace,“ vysvětluje vedoucí katedry matematiky.
A právě o různých podnětech se mezi vyučujícími matematiky hodně přemýšlí. Mimo jiné i na konferencích, kde si didaktici vyměňují zkušenosti. Hovoří například o zásadních proměnách v matematice, k nimž patří příklon k rozvoji osobnosti žáka v rámci výuky matematiky.
„Snažíme se působit na žáky tak, abychom se nezaměřovali pouze na mechanické počítání a dosazování do vzorečků, ale abychom u nich rozvíjeli logické a kritické myšlení. Je důležité, aby žáci pochopili, že matematika je nedílnou součástí jejich života. Jde nám o to, aby si uvědomili, že to, co dělají v matematice, se jim v životě bude hodit. A podstatné je i to, že zdůrazňujeme, že je v rámci řešení úloh nutné pěstovat a rozvíjet nejen matematické poznatky, ale i schopnosti, jakými jsou trpělivost, pečlivost, přemýšlení či zaujetí pro věc,“ říká sympatická učitelka i didaktička matematiky.
Důraz na rozvoj osobnosti žáka je podle vedoucí katedry matematiky olomoucké pedagogické fakulty výsledkem dlouhodobého procesu a dnes jej intenzivně vnímají i budoucí učitelé.
„Naši studenti velmi dobře chápou, že je důležité dávat žákům v hodinách matematiky určitou volnost. Vědí, že je přínosné dát dětem ve škole prostor, aby ony sami přicházely na řešení. Kdybych se měla vyjádřit didakticky, řekla bych, že se jedná o přesun od transmisivního pojetí výuky matematiky do roviny konstruktivistického vyučování. Není tedy výhrou, když učitel stojí před tabulí, žákům přednáší a ti pasivně přijímají informace. Je důležité, aby žáci pěstovali vědomosti na základě vlastních schopností, vědomostí a znalostí, kterých již nabyli,“ vysvětluje Radka Dofková. Zároveň však zmiňuje jeden podstatný fakt. K tomu, aby učitelé žákům pomáhali rozvíjet se na více úrovních, mohou pomoci i vhodně zvolené didaktické pomůcky, kterých je dnes k dispozici celá řada.
O využití pomůcek i různých digitálních technologií při výuce matematiky, přípravě budoucích učitelů a učitelek matematiky na katedře matematiky i o klíčovém přístupu osobnosti pedagoga a hledání cest, jak nadchnout své žáky se dočtete více v původním článku pro portál Učitel21. Najdete zde také odkazy na některé prověřené zahraniční zdroje, které Radka Dofková doporučuje.
Doc. Radka Dofková, vedoucí katedry matematiky PdF UP. V posledních letech participovala na řadě projektů, které mimo jiné i směřovaly k vytvoření podmínek pro tak zvanou dobrou praxi. V takových projektech se potkávají didaktici s učiteli a sdílejí si zkušenosti. S praxí ve školách se potkává i prostřednictvím posluchačů. Z jejich zkušeností nabytých studentskou praxí získává informace o tom, jak na konkrétních školách výuka probíhá.