Současná mimořádná situace naplno ukázala vzrůstající potřebu využívat krom klasické kontaktní výuky i tu distanční, realizovanou prostřednictvím moderních informačních technologií a on-line nástrojů či nejrůznějších platforem. Na trhu je celá řada aplikací, která byla přímo vytvořena pro e-learning. O nabídce využitelné na naší fakultě jsme nedávno informovali v článku Možnosti využití nástrojů e-learningu.
Pro vzdělávací potřeby lze ovšem využít i platformu YouTube, zejména pokud potřebujete studentům něco názorně předvést formou videa, případně jim nahrát videovzkaz. Nahrávání videí na YouTube je snadné, není potřeba žádná aplikace nebo software, stačí internetové připojení. Není ani třeba se složitě registrovat, stačí se přihlásit přes účet Google.
Na výuku na dálku musela přejít i Daniela Smékalová, učitelka 1. třídy ze ZŠ Spojenců v Olomouci a dlouholetá mentorka našich studentů na praxích. Realizovat výuka na dálku je pro ni nelehkým úkolem, protože děti v 1. třídě se učí mj. základy psaní – což se neobejde bez názorné ukázky. I proto si Daniela Smékalová založila tzv. kanál právě na YouTube. Nazvala jej Utečelka a zveřejňuje v něm videa, kde prostřednictvím snímání svých rukou dětem demonstruje psaní jednotlivých nových písmen, podobně jako by tomu bylo na tabuli.
V první chvíli po zavření škol Danielu Smékalovou mrzelo, že se více neorientuje v dostupných informačních technologiích, aby mohla snadno realizovat výuku v době karantény; uvažovala například o živém video vyučování. Poté jí ale dcera navrhla zkusit právě YouTube a s tím také paní učitelka souhlasila. „Natočily jsme první video, ale zjistily jsme, že není ideální, aby kamera telefonu mířila přímo na mě, protože je k tomu potřeba další člověk, což v tuto chvíli není možné.“ Navíc neseděla ani pravolevá orientace, proto nakonec s rodinou vymysleli jednoduchou úpravu nad psacím stolem – a kamera nyní snímá ruce. „Byla jsem mile překvapena, jak je to vlastně snadné, k realizaci stačí pár kroků,” dodává na téma dostupnosti platformy YouTube. Na otázku, jak se sžila s prostředím YouTube a vůbec s danou formou komunikace, odpovídá s entusiasmem: „Parádně, jsem nadšená, že je to tak jednoduché, mluvit na kameru mi nedělá problém, dělám to tak, jako bych mluvila před třídou. Možná jsem i trochu schovaná za tou kamerou... tím, že pracuji především s rukama a hlasem.” Nicméně si myslí, že učitelé jsou zvyklí na to, že je děti pozorují a neměli by mít ostych. Možná se jen trochu obávala, jak na tento způsob výuky budou reagovat rodiče. Tyto obavy se ale ukázaly jako naprosto liché. „Ohlasy jsou fantastické, píší děti, rodiče, posílají mi i videa, jak děti sedí za stolem a podle toho, jak ve videu popisuji psaní písmenek, píší je do písanky.” Rodičům podle ohlasů tento způsob výuky pomáhá a děti vtahuje do výuky, jsou zvyklé na hlas své paní učitelky a lépe se tak soustředí. „Mám obrovskou radost, jak se to žákům a rodičům líbí, jaké mi posílají maily a videa, a také že se ke mně přidala i další kolegyně, která začala ve třídě takto pracovat.” Ohlasy má Daniela Smékalová z Tvořivé školy, kde byla její videa uvedena jako příklad toho, jak lze vést výuku na dálku. I proto původně soukromý kanál, ke kterému měli heslo jen rodiče, změnila na veřejný, aby se tak mohli inspirovat i další. Mezi odběrateli má už ostatně i pár těch, kteří nejsou z řad rodičů žáků či vlastní rodiny. Jako obrovskou výhodu této výuky vnímá také to, že když daný žák něčemu nerozumí, může si video pozastavit, přehrát znovu, což běžně před tabulí nelze. Tento způsob komunikace má podle Daniely Smékalové potenciál také pro výuku cizích jazyků. Přes YouTube už se svými žáky psala prověrku či diktát, který rodiče mohli oznámkovat; podle ní tak fungují asi na 80 % jako v běžném režimu.
YouTube pro kontakt se svými žáky zvolilo také olomoucké Studio Experiment, které se zaměřuje na výtvarné kurzy a kroužky pro děti i dospělé. Jak uvádí jedna z pedagožek, naše absolventka Tereza Žváčková, když se s ní loučili rodiče dětí poté, co vláda ČR oznámila přerušení také zájmového vzdělávání, věděla, že musí s touto situací něco dělat: „Musela jsem vymyslet něco malého, aby se výtvarka k dětem nějak dostala. Videonávody mě napadly hned potom. Je to něco, co děti v dnešní době hodně motivuje, baví je to, jsou na internetu skoro stále.” Na YouTube prý padla její volba okamžitě. „Vlastně jsem nepřemýšlela ani o žádné jiné variantě. Je to něco, co používá a zná snad většina lidí. Chtěla jsem něco, co znají i starší rodiče dětí. Počítala jsem s tím, že pro ně nebude těžké video vyhledat a pustit ho.” Roli sehrál rovněž u dětí stále oblíbenější youtubering a také to, že už v minulosti s YouTube pracovala.
Na otázku, jak se s výukou přes YouTube sžila, Tereza Žváčková dodává, že se vlastně sžívá stále. Na rozdíl od výše zmíněné Daniely Smékalové mluví přímo do kamery, ta však neposkytuje žádnou interakci, která naopak probíhá s žáky při zadávání a konzultování úlohy během kontaktní výuky. To jí také během tohoto způsobu práce velmi chybí. Přípravu videí a výuku na dálku jí komplikuje také fakt, že pro natáčení potřebuje soukromí – vše si natáčí sama a videa se přirozeně musí někdy točit znovu. Motivuje ji ale zpětná vazba od rodičů a dětí. „Bylo to pro mě vystoupení z komfortní zóny, nerada se fotím, nerada mluvím do mikrofonu. Toto zadávání úkolů na kameru mi přijde podobné a vždy se do tvoření videa musím hodně nutit. Ale jak už proces běží, tak je to fajn. Nejvíce mě motivuje to, že rodiče se svými dětmi doopravdy doma výtvarné aktivity dělají. Že je to asi baví, že jsou s námi stále v kontaktu. Myslím, že budu mluvit za mnoho lektorů ze Studia Experiment, ale my tu práci máme jako koníček, kterému se teď nemůžeme moc věnovat. Vytváření videonávodů je taková malinká náhrada za naši běžnou práci,” dodává. Stejně jako Daniele Smékalové se jí dostává mnoho pozitivních ohlasů: „Máme několik rodičů, kteří nám posílají výtvory, které doma s dětmi vytvořili. To mě vždy moc potěší. Některé děti využívají Facebook svých rodičů a přes něj mi píšou, což je taky hrozně fajn. Také jsem začala spolupracovat s Televizí Seznam, kde videa dvakrát týdně vycházejí. Tam zhlédnutí narůstá neuvěřitelně rychle, což mě moc těší.”
Také někteří pedagogové na naší fakultě využívají YouTube. Patří mezi ně i Jaromír Maštalíř z ústavu speciálněpedagogických studií. Ke své online výuce používá primárně Google Classroom (tutoriál k tomuto nástroji pro vás přichystal Kamil Kopecký). Protože má velké skupiny u předmětů společného základu, videokonference v přímém přenosu nejsou dost dobře možné. Videa ale studentům nahrává a využívá k tomu právě YouTube, protože na něm není limitován velikostí úložiště. YouTube mu tedy slouží v podstatě jako cloudové úložiště. V současné situaci vnímá tento druh výuky jako jedinou možnost, jak být se studenty v nějakém kontaktu. Protože vyzývá studenty k aktivitě, k plnění krátkodobých úkolů a komentářům k jednotlivým videím, má alespoň určitý pocit, že vyučuje. Za nevýhodu považuje Jaromír Maštalíř především velkou časovou náročnost tohoto způsobu výuky. „Videa jsou jednak náročná na přípravu, ale také na každý komentář studentů individuálně reaguji, a to je pracné.” Prostředí YouTube jako takové mu ale na obsluhu náročné nepřipadá, snadno se v něm zorientujete a snadno se ovládá. Dodává také, že online výuka je výzvou i pro studenty, zvlášť pro ty z kombinovaného studia. Někteří se obávali, zda se zvládnout přihlásit do online učebny, plnit a nahrávat úkoly apod. Ve výsledku ovšem tento způsob výuky kvitují a oceňují práci vynaloženou ze strany pedagoga. Dokonce by v rámci kombinovaného studia někteří uvítali více online výuky i v běžném režimu. Což je ostatně v zahraničí poměrně časté. Jaromír Maštalíř sice upřednostňuje výuku tváří v tvář, uznává ale, že při kombinovaném studiu by se část mohla realizovat prostřednictvím video výuky a zvýšila by se tím efektivita jak na straně pedagoga, tak studenta.
Vlastním kanálem YouTube disponuje také pedagogická fakulta a nabízí jej k dispozici těm zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří by chtěli zveřejňovat videa pro své studenty, ale váhají se založením kanálu vlastního – nebo si neví rady se zveřejňováním videí. Videa lze nahrávat veřejně, takže je uvidí všichni, kdo si přihlásili odběr videí fakulty, ale také soukromě s přístupem pouze pro vybrané studenty.
V případě zájmu se obraťte na autora článku na email: ondrej.moucka@upol.cz
A co by závěrem poradil Jaromír Maštalíř těm, kteří váhají s video výukou, protože se necítí komfortně při natáčení sebe sama? „Vždycky budete sebe slyšet hrozně, nebudete se sobě líbit, ale to není otázka jen virtuálního světa. Videa můžete různě prostříhat či natočit na více pokusů. Z hlediska úspory času je ale lepší vše zvládnout ‘na první dobrou’, jako byste byli přímo v učebně.”