Čestmír Serafín a kol.

Technika a s ní spojená technická výchova (ať už budeme proces vzdělávání v technicky orientovaných předmětech nazývat jakkoli) jsou důležitou součástí lidské civilizace, bez které si nedovedeme představit její existenci, její smysluplný vývoj a rozvoj. Proto byla kolektivem autorů zpracována monografie odrážející a porovnávající proměnu kurikula a rovněž způsoby jeho realizace na školách v České a Slovenské republice po roce 1989. Kromě popisů kurikulárních proměn (zejména v Kapitolách 5 a 8) monografie přináší i popis realizace těchto kurikulárních změn ve vzdělávací realitě a také analýzu motivace či zájmu o iniciativy směřující k podpoře technického vzdělávání na nižších stupních škol. Předkládané výzkumné závěry tedy jednak dokládají současný stav výuky, jednak nastiňují požadavky odborné veřejnosti zahrnout adekvátní technickou přípravu do vzdělávacích obsahů základních a středních škol (i netechnicky orientovaných).

Čestmír Serafín

The goal of this monograph is to contribute to the area of teaching electrical engineering, especially by using electrotechnical kits as didactic training tools in contemporary schools, and to define what is required by this field in view of the goals of the teaching process, especially of the education theory. The study summarizes the issue of electrotechnical kits from the view of their application to the area of general vocational training, and formulates answers to some related practical issues of the relevant subject didactics. The monograph presents the results of past research surveys.

Milan Klement, Tomáš Dragon and Lucie Bryndová

2020

The ongoing development of information and communication technologies, including their introduction into education, continues to place new demands on pupils and teachers of informatics subjects, who must be prepared to respond to this development. One of these requirements is to develop the computational thinking of pupils as an integral part of the competences they must possess in the context of a contemporary information society.

The presented monograph has attempted to provide answers to some of the questions that focus on the extent to which the competences of pupils or students in digital literacy and computational thinking can be developed and how the use of these approaches and methods is perceived by teachers of informatics subjects. As part of the research work described, we have been looking for answers to the increasingly pressing questions that will need to be addressed in the context of the planned implementation of the Digital Education Strategy for 2020, where one of the main pillars of the forthcoming change in the content of the informatics subjects is the inclusion of a thematic unit focused on algorithmization and programming.

The book is available here

Milan Klement, Květoslav Bártek

2019

Neustálý rozvoj informačních a komunikačních technologií, včetně jejich zavádění do vzdělávání, kladou stále nové požadavky na žáky i učitele informatických předmětů, kteří musí být připraveni na tento rozvoj reagovat. Jedním z těchto požadavků je i rozvinutí informatického myšlení (computational thinking) žáků, jakožto nedílné součásti kompetencí, kterými musí disponovat v podmínkách soudobé informační společnosti.

Předložená monografie se tedy pokusila poskytnout odpovědi na některé z otázek zaměřených na skutečnost, do jaké míry je možné rozvinout kompetence žáků či studentů v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení, a jak je využití těchto přístupů a metod vnímáno ze strany učitelů informatických předmětů. V rámci popisované výzkumné práce jsme tedy hledali odpovědi na stále palčivější otázky, které bude potřebné řešit v souvislosti s plánovou implementací Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, kdy jedním z hlavních pilířů chystané změny obsahu kurikula informatických předmětů je zařazení tematického celku zaměřeného na algoritmizaci a programování.

Kniha je dostupná ke stažení zde

Pavlína ČÁSTKOVÁ

2019

Monografie se zabývá problematikou sebehodnocení žáků na primární škole jako jedním z důležitých nástrojů rozvoje žákovských kompetencí. Žák je v moderním pojetí vnímán jako spolutvůrce edukačního procesu, který se má podílet na přípravě i průběhu vzdělávání a má nést zodpovědnost za jeho výsledky. K tomu je třeba, aby dokázal reflektovat, popsat a posoudit vlastní činnost. Problematika sebehodnocení žáků mladšího školního věku je řešena v kontextu realizace technické výchovy, neboť ta umožňuje, vzhledem ke svému interdisciplinárnímu charakteru a úzkému sepětí teorie s praxí, žákovi osvojovat potřebné znalosti i adekvátně rozvíjet sebehodnoticí dovednosti. Přínos technické výchovy je možné spatřovat mj. v různosti činností technického charakteru, při kterých lze uplatňovat širokou škálu hodnoticích kritérií, které žákovi umožní nahlédnout na proces hodnocení z více perspektiv. Publikace obsahuje jak teoretické kapitoly prezentující snahu o ucelený teoretický základ problematiky sebehodnocení žáka s důrazem na specifika uplatňovaná v technické výchově, tak kapitoly věnované pedagogickému výzkumu. Předmětem výzkumu byla problematika rozvoje sebehodnocení žáka v technické výchově v 1. ročníku základní školy. Z důvodu snahy o zachycení komplexity případu v jeho přirozeném prostředí byla k realizaci výzkumného šetření zvolena strategie smíšeného designu výzkumu prostřednictvím metody případové studie a kvantifikace získaných dat. Výsledky výzkumného šetření poskytují pohled na specifickou situaci monitorující proces hodnocení učitele a rozvoj sebehodnocení žáků v průběhu prvního roku povinné školní docházky.

Jaromír BASLER, Michal MRÁZEK

2018

Hra patří od nepaměti k nejvýznamnějším a nejrozšířenějším způsobům, jimiž se člověk učí novým věcem. V současné době moderních technologií jsou hry významným činitelem lidské radosti, zábavy, odpočinku, relaxace a mnohých dalších příznivých vlivů, přičemž i v dnešní době hra zůstává i nadále klíčovým prostředkem pro učení. Jen podoba her se mění a postupně ustupují tradiční hry před novými herními trendy. Nacházíme se v éře her, které jsou zprostředkovávány pomocí různých digitálních technologií a zařízení, jež se stávají neodmyslitelnou součástí našich životů. V nejobecnějším pojetí zde hovoříme o počítačových hrách a jejich zprostředkování pomocí počítačů, herních konzolí či mobilních zařízení, jako jsou například chytré telefony nebo tablety. Kromě pozitivního působení počítačových her na člověka a jejich vzdělávacích možností se mohou objevovat i negativní vlivy. Potenciál působení počítačových her se odvíjí od mnoha různých aspektů.

Publikace Počítačové hry a jejich místo v životě člověka mapuje aktuální stav poznání v oblasti počítačových her a shrnuje výsledky výzkumné studie realizované autorským kolektivem v průběhu let 2016 a 2018. Úvodní část je zaměřena na obecné informace a dosavadní výzkumy o počítačových hrách. V dalších částech práce autoři věnují pozornost negativnímu a pozitivnímu působení počítačových her na člověka – a to s využitím jak domácích, tak i zahraničních výzkumných studií. Mimo jiné upozorňují na problematiku závislosti na počítačových hrách a rizika agresivního chování v souvislosti s hraním počítačových her. Závěrečná část publikace se orientuje na výsledky výzkumu, jenž byl realizován autorským kolektivem v letech 2016 a 2018. Autoři objasňují mj. způsob a míru využívání počítačových her u žáků středních škol v České republice.

Publikace k dispozici ke stažení zde

Dostupné také na Google Books a Flexibooks a ve vydavatelství UP. 

Tištěná verze je již beznadějně vyprodaná, k dispozici je tedy pouze verze elektronická.

Mária KOŽUCHOVÁ, Jiří DOSTÁL, Jana NEMCOVÁ, Miriama HRUBÁ

2018

Má profesia vychovávateľa v spoločnosti prestíž? Venuje sa dostatočná pozornosť profesii vychovávateľa? Aká je hierarchia vychovávateľa školského klubu detí v spoločnosti? Okrem hľadania odpovedí na tieto a mnohé iné otázky u vzorky vychovávateľov sme sa pokúsili v monografi i poukázať na potenciál školského klubu detí v súčasnosti. Zámerom bolo zistiť, aké je postavenie vychovávateľa v školskom klube detí a ako vnímajú pozíciu vychovávateľa viaceré subjekty počnúc vedením školy, cez kolegov vychovávateľov, učiteľov, či príbuzných. V monografi i poukazujeme na aktuálne výzvy a význam riešenia problematiky voľného času a školského klubu detí. Publikácia si kladie za cieľ oboznámiť čitateľov s determinantmi využívania voľného času v mladšom školskom veku. Okrem teoretického rámca sa za oberáme nielen súčasným a veľakrát kritizovaným spôsobom trávenia voľného času detí, ale tiež historickým vývojom daného atribútu. Z dôvodu prevahy výskumných zisťovaní zaoberajúcich sa využívaním voľného času vo všeobecnej rovine, bolo potrebné, priam žiaduce, uskutočnenie výskumu zameraného na osobnosť vychovávateľa a jeho činnosť v školskom klube detí. Výsledky výskumného zisťovania sú zosumarizované v SWOT analýze, ktorá prináša súbor silných a slabých stránok školského klubu detí z pohľadu vychovávateľov prepojených s príležitosťami a ohrozeniami danej problematiky.

Dostupné ke stažení zde

Jiří DOSTÁL, Alena HAŠKOVÁ, Mária KOŽUCHOVÁ, Jiří KROPÁČ, Milan ĎURIŠ, Jarmila HONZÍKOVÁ, Pavlína ČÁSTKOVÁ, Katarína ŽILKOVÁ, Ján STEBILA, Miriam UHRINOVÁ, Miloš BENDÍK, Jan FADRHONC

2017

Učivo o technice a technologiích je v celosvětovém měřítku neopomenutelnou součástí školního vzdělávání na základních školách. Zahrnuje nejen poznatky o tradiční technice, postupech zpracování technických materiálů a užívání techniky, ale i o moderních zařízeních, digitálních technologiích a robotice. Nejedná se však jen o poznatky, smyslem je i podpora rozvoje technického myšlení, rukodělných aktivit, řemeslných dovedností, kreativity a formování pozitivního postoje k využívání techniky v běžném životě.

Cílem monografie je podchytit podstatné aspekty v kontextu společenských a technologických změn a tyto na vědecko-výzkumném základě explanovat a probádat. Uvedený záměr přispívá k proměně diskurzu oborové didaktiky technické výchovy jako vědní disciplíny a rozšíření její teorie. Rovněž se stává pro odbornou veřejnost podnětem k dalším inovacím s přesahem do aplikační roviny.

Celá publikace je strukturována do jednotlivých kapitol. Úvodní kapitoly jsou teoretického charakteru a je v nich analyzována stávající teorie, prováděna systematizace a nahlíženo na řešené problémy z různých úhlů pohledu. Následně jsou problémy zásadnějšího charakteru v kontextu technologických a společenských změn řešeny s využitím explorativních a statistických výzkumných metod. Závěrem jsou dosažené výsledky diskutovány a zasazeny do širšího teoretického rámce.

Vědecko-výzkumnými aktivitami bylo dosaženo následujících výsledků a zjištění. Především byly rozpracovány dvě koncepce všeobecného technického vzdělávání – produktivní a uživatelská. Zastáváme názor, že se nejedná o protichůdná pojetí výuky, avšak vzájemně komplementární a stejně hodnotná. Větší pozornost byla v publikaci věnována výzkumu rozvoje technické představivosti. Bylo zjištěno, že zejména 3D technologie mohou v této úloze sehrát významnou roli. Soustředili jsme se rovněž na profesi učitele techniky. Byla indikována nízká míra aprobovanosti učitelů realizujících technické vzdělávání. Podařilo se odhalit závislost na věku, tj. s klesajícím věkem učitele zajišťujícího výuku klesala i míra aprobovanosti. Jinak řečeno, čím mladší učitel, tím větší pravděpodobnost, že nebude mít patřičnou kvalifikaci k výuce techniky. Toto zjištění je alarmující. Výzkumným šetřením se rovněž podařilo prokázat, že technické vzdělávání na základních školách pozitivně přispívá k předávání kultury a udržování lidových tradic.

Proměny společnosti a technologické změny zapříčiňují nezbytnost inovací technického vzdělávání na základních školách. Ty je nezbytné realizovat nejen v rámci učiva, ale i na úrovni metod, organizačních forem a materiálního zajištění. Je třeba nacházet nové strategie, které napomohou dosahování vzdělávacích cílů odpovídajících současným potřebám. Závěrem je možné uvést, že tak, jak je svět členitý, i vzdělávání na základních školách musí nezbytně zahrnovat mj. učivo o přírodě, společnosti, kultuře a technologiích. Zejména technologie sehrávají v životech lidí stále významnější roli.

Spoluautorka prof. A. Hašková získala ocenění za autorský přínos, viz zde

Ke stažení zde

K zakoupení zde 

Milan Klement, Jiří Dostál, Jan Kubrický, Květoslav Bártek
2017

Monografie je zaměřena na problematiku využívání ICT nástrojů v práci učitelů základních a středních škol. Sumarizuje tak dílčí vědecko-výzkumné aktivity řešitelského kolektivu, které se zaměřují na problematiku využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu s přesahem do oblasti netradičních vzdělávacích přístupů a integruje je do podoby komplexního výzkumu zaměřeného na možnosti a limity tohoto využívání ze strany učitelů základních a středních škol.

Struktura monografie byla konstituována tak, aby čtenáři poskytla ucelený vhled do problematiky realizace, uspořádání a mezí ICT nástroji podporované výuky, s přesahem do problematiky plánování, návrhu a provedení pedagogického výzkumu za využití kvantitativních a multidimenzionálních statistických metod.

Ke stažení zde

Milan Klement, Jiří Dostál, Květoslav Bártek
2017

A constant development of information and communication technologies, including their introduction into the education, place more and more demands on teachers who have to be prepared to work with modern ICT tools and to create suitable educational materials for the needs of teaching designed in this fashion.

The submitted publication reacts on those topical calls, and it strives for an overall analysis of ways and approaches to the employment of ICT tools by the teachers of pre-primary, basic and secondary schools in the area of realization of teaching supported by modern didactic means and digital technologies. This analysis, delimiting theoretical bases of the solved issue based on analyses of relevant learning theories, is also completed by several researches – their courses and results.

The book is available here

Jiří Dostál, Mária Kožuchová
2016

Společenské změny mnohdy značně ovlivňují podobu vzdělávání, tím spíše, jedná-li se o vzdělávání technické, které je výrazně vázané k uplatnění jedince v pracovním životě. Lze si povšimnout požadavků na dynamické změny zejména v rovině kurikulární, myšleno ne jen v rovině dokumentů ovlivňujících podobu vzdělávání, ale i v  rovině komplexní a zahrnující pedagogické jevy, které se odehrávají ve vlastním vzdělávacím procesu. I proto se autoři monografie specificky zaměřili na badatelsky orientovanou výuku a její uplatňování v technických předmětech na základních školách. V jejím uplatňování vidí v konečném důsledku přínosy mj. v následujících oblastech: zvýšení zájmu mladé generace o techniku a přírodní vědy, výchovu kreativních a celoživotně se učících občanů schopných řešit problémy a dále občanů schopných rozhodovat v záležitostech konkrétního i globálního charakteru.

Hlavním cílem monografie bylo na úrovni teoretické i empiricko-výzkumné řešit problémy spojené s realizací badatelsky orientované výuky v rámci technického vzdělávání. Dílčími cíli monografie bylo: zasazení badatelsky orientované výuky do širšího kurikulárního rámce, rozpracování konstruktivistických principů jako východisek k badatelsky orientované výuce a syntéza poznatků o možnostech rozvoje badatelských schopností žáků a provádění školních (žákovských) experimentů. Významnými cíli byla rovněž: analýza vzdělávacího konceptu STEM v kontextu badatelsky orientované výuky, podchycení možnosti diseminace poznatků ve vazbě na technické vzdělávání a badatelsky orientovanou výuku, rozpracování kompetencí k realizaci badatelsky orientované výuky a analýza možností navozování badatelských aktivit žáků. V oblasti empiricko-výzkumné jsme si kladli za cíl zjistit vliv školního (žákovského) experimentu na rozvoj badatelských schopností žáků a dále zjistit optimální podobu výuky technických a přírodovědných předmětů tak, jak by měla vypadat podle učitelů z praxe.

Při naplňování cílů a řešení problémů bylo využito teoretických i empirických výzkumných metod. Především byly aplikovány analyticko-syntetické přístupy ve vazbě na tvorbu teoretické báze řešené problematiky. Analyzována byla celá řada literárních pramenů v celosvětovém měřítku. Mnohé poznatky bylo třeba komparovat s cílem dedukce obecněji platného závěru. V rovině empirického výzkumu byly využity metody pozorování a dotazníková. Výsledky byly následně zpracovány a kvantitativně (statisticky) a kvalitativně vyhodnoceny.

Náhled k dispozici zde

K zakoupení zde

Jiří Dostál
2015

Monografie reaguje na potřebu rozvoje pedagogické teorie v oblasti badatelsky orientované výuky se zaměřením na kompetence učitele technických a přírodovědných předmětů a na aktuální potřeby zohledňující rozvoj žáka a vycházející ze vzdělávací praxe a požadavků společnosti. Koncepčně je pojata jako teoreticko-empirická studie rozpracovávající poznatkovou bázi badatelsky orientované výuky a s ní související učitelské kompetence na základě syntézy dílčích teoretických poznatků a reflexe výsledků relevantních výzkumných šetření. Je řešena relativně ohraničená oblast pedagogické teorie, která má však širší souvislosti projevující se vazbami na příbuzné vědní obory – mj. psychologie, přírodní vědy, technika. Prostřednictvím teoretických a empirických šetření usiluje o rozšíření teorie pedagogiky a přispívá k propojení pedagogických výzkumů a výzkumů v oborových didaktikách technických a přírodovědných předmětů.

Ke stažení zde

Další informace zde

Jiří Dostál, Pavlína Částková a Martina Krestýnová
2015

Metodická příručka pro pedagogy vznikla ve snaze aktualizovat a inovovat technickou výchovu na školách prostřednictvím badatelsky orientovaného přístupu ke vzdělávání. Obsahem publikace jsou náměty na pracovní činnosti žáků odpovídající úrovni prvního stupně základní školy. Metodická příručka obsahuje celkem 27 metodických listů s pracovními postupy a fotodokumentací. Mimo to jsou součástí pracovních listů také specifické didaktické kategorie, mezi které patří edukační cíle, klíčové kompetence, motivace a další. Při tvorbě metodických listů se autoři rovněž snažili aplikovat prvky kritického myšlení, přičemž byl kladen důraz na reflexi a řízenou sebereflexi žáků. Publikace vznikla v rámci projektu Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání realizovaném na univerzitě Palackého.

Více zde

V rámci série DIDATECH vznikly také následující tituly: 

DIDATECH - Didaktická souprava pro výuku techniky - Tvoříme a bádáme na ZŠ při práci se dřevem a přírodními materiály
Jiří Dostál, Miroslav Janu, Pavlína Částková a kol.
Ke stažení zde

DIDATECH - Didaktická souprava pro výuku techniky - Badatelsky orientovaná tvůrčí činnost s kovovými materiály ve výuce na ZŠ
Jiří Dostál, Luděk Kvapil, Pavlína Částková, Martina Krestýnová
Ke stažení zde

DIDATECH - Didaktická souprava pro výuku techniky - Tvoříme a bádáme v elektronice
Martin Havelka, Jiří Dostál, Pavlína Částková
Více informací zde 

Milan Klement, Miroslav Chráska, Jiří Dostál, Hana Marešová
2012

Předložená monografie usiluje o přínos pro pedagogiku jako obecnou teorii edukace vymezením požadavků, které, v souladu s cíli vzdělávacího procesu v distančním vzdělávání realizovaném formou e-learningu a především s moderními konstruktivistickými teoriemi učení, musí splňovat vzdělávací materiál provedený v podobě elektronické studijní opory. Zapojení výpočetní techniky do distančního vzdělávání není sice záležitostí novou, ale v poslední době bouřlivě rozvíjenou, a proto je nutné ji, i při reflektování invariantního teoretického základu, neustále korigovat, ať již s ohledem na stávající teorie vymezující působnost informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, tak s ohledem na nové trendy v uvedené oblasti.

Struktura monografie je konstituována tak, aby čtenáři poskytla ucelený vhled do problematiky realizace, uspořádání a hodnocení distančního vzdělávání realizovaného formou e-learningu s přesahem do problematiky plánování, návrhu a provedení pedagogického výzkumu za využití multidimenzionálních statistických metod.

Ke stažení zde